Školka v přírodě 3. den
Dnes ráno jsme někteří byli vzhůru dříve, a tak jsme si mohli malovat nebo stavět lego. Následovala snídaně v podobě loupáčku a teplého kakaa. Nelenili jsme a hned jsme se vydali na výpravu za skřítky a permoníky. Cesta byla velmi zajímavá, setkali jsme se s příběhem majitele Hory Svaté Kateřiny, který při cestě na koni spadl a kutálel se ze svahu. Naštěstí jsme se dozvěděli, že pán vyvázl bez zranění, a proto zde nechal postavit kapličku Ecce homo, jako poděkování, že se mu nic nestalo. Dále nás čekala Mikulášská štola, kam jsme mohli přes bránu nahlídnout, jestli se tam neskrývá nějaký ten permoník. Některé paní učitelky po cestě několikrát skřítky viděli, ale všichni jsme je bohužel nezpozorovali. Během cesty jsme narazili na krásné místo starých Indiánů, zde jsme byli vítáni nápisy. Tak krásné místo jsme využili k hraní her – zahráli jsme si „Na obra a trpaslíky“ a „Na semínka“. Pokračovali jsme dál a čekal nás velký výšlap do kopce – bohužel, když jsme na začátku šli z kopce, museli jsme jít zákonitě také do kopce. Na konci jsme si všichni mohli zatleskat, jelikož to byla náročná cesta, kterou jsme všichni zvládli. Tato cesta byla dlouhá šest kilometrů a trvala nám krásné tři hodiny i s přestávkami na jídlo a hry. K obědu nás čekala miliónová polévka a kuřecí maso s bramborou kaší. U oběda jsme všichni byli rádi, že jsme neusnuli, a tak jsme se přemístili na polední klid. Po odpočinku nás čekala slíbená rozhledna Hláska na Růžovém vrchu, hned před naším penzionem. Zde jsme si prohlédli staré obrázky okolí a vyšlápli jsme si 79 schodů. Výhled byl krásný a viděli jsme i na Německo. Po výšlapu nás čekal jogurt na posilnění a vydali jsme se na hřiště. Tady jsme se mohli po náročném dopoledni vyběhat a vyřádit dle libosti. K večeři zapečené těstoviny s červenou řepou. Po večeři jsme si mohli ještě chvilinku pohrát v klubovně a pak už rychle vysprchovat a spinkat. Teď už všichni ležíme a čerpáme síly na zítra. Snad už ten poklad objevíme. Dobrou noc. 🙂